14 Základních pravidel šíření trhlin ve stavebním skle

16
  1. Pokud je lomový obrazec komplikovaný, s rozvětvenými trhlinami, většinou má jen jedno ohnisko lomu. Výjimky představují lomy vyvolané celoplošným zatěžování velkou silou. Jedná se často o zatížení pod tlakem v dutině izolačního skla nebo působením nosného rámu konstrukce na celou tabuli skla.
  2. U většiny skleněných tabulí je ohnisko lomu vždy na jeho povrchu. Lomy, které vycházejí ze hmoty skla, jsou vyvolané teplotními změnami, vnitřním pnutím nebo nehomogenitou skla (například přítomnost sulfidu nikelnatého NiS).
  3. Lom vždy vychází z místa, kde faktor intenzity napětí dosáhl kritických hodnot. Zjednodušeně se dá říct, že porušení vždy začne v místě největšího tahového napětí jen tehdy, je-li zde přítomen nějaký defekt. Není-li v místě největšího tahového napětí žádný defekt, lom začne v nejbližším oslabeném místě.
  4. Trhliny se šíří vždy kolmo ke směru maximálního tahového napětí v oblasti jejího kořene. Tento směr je většinou dán charakterem vnějšího zatížení. V praxi se setkáváme s tím, že dochází k výjimkám a to vždy, když dojde ke změně napjatosti v tabuli skla vyvolanou samotným růstem trhliny, přítomností vnitřních pnutí, nehomogenitou skla, rozdílnou teplotou v ploše tabule skla a při dosažení maximální lomové rychlosti, kdy dochází k větvení trhlin.
  5. Rychlost šíření trhlin závisí na velikosti působícího napětí. Výsledné napětí se skládá z napětí vyvozených vnějším zatížením, z vnitřních pnutí v tabuli skla a popřípadě z dalších pnutí vyvolaných změnou teploty, deformacemi vnucenými při montáži, dynamickými silami, pod tlakem v dutině izolačního skla, deformací nosného rámu. Tahová napětí trhlinu urychlují, tlaková ji zpomalují. Při krátkodobém napětí může dojít k zastavení trhliny ještě před celoplošným rozpraskáním tabule skla (praskliny nepokračuje na další hranu tabule).
  6. Pokud ve skle působí jen nízké napětí, tak se trhlina šíří pomalu a lomová plocha je hladká. Při vysokých napětí se trhlina šíří rychle, až může dojít k hrubnutí lomové plochy nebo k větvení trhliny. Sekundární trhliny, vzniklé rozvětvením trhliny primární, svírají spolu ostrý úhel, jehož vrchol směřuje proti směru postupu trhlin. Často je v blízkosti rozvětvení ohnisko lomu.
  7. Intenzita větvení trhlin je u tabule skla tím větší, čím vyšší bylo působení napětí. Vzniklá lomová plocha je úměrná množství energie uvolněné při lomu. Počet trhlin bývá tím větší, čím vyšší bylo vnitřní pnutí nebo čím větší byla rychlost zatěžování (intenzita úderu apod.).
  8. Rozpad celého tělesa na malé kousky je důkazem akumulované vysoké energie v celém objemu tabule skla (například tepelně tvrzené sklo dle ČSN EN 12150). Šířící se trhlina pak uvolňuje jen ve své těsné blízkosti, nikoliv v místech vzdálenějších.
  9. Je nutné odlišovat větvení způsobené dosažením maximální lomové rychlosti od větvení trhlin způsobených víceosou napjatostí, teplotním rázu apod.
  10. Pokud dochází ke křížení trhlin, platí pravidlo: Trhlina, které končí na povrchu té druhé, vznikla později.
  11. U lomů způsobených tepelným namáháním (tepelný šok) často dochází ke změně trajektorií, které mění svůj konkávní a konvexní tvar. Některé lomy vyvolané tepelným šokem začínají nebo končí v ploše tabule skla a neukazují na přítomnost ohniska. Lomy skla se vyhýbají místům vysokých teplot, jelikož v nich působí tlakové namáhání, proto lze jednoznačně určit, v jakém místě byla tabule skla teplejší.
  12. Neuspořádané zakřivení trhlin, popřípadě náhlé změny směru, svědčí všeobecně o přítomnosti teplotních napětí nebo vnitřních (zbytkových) pnutí. Doporučuje se ověřit přítomnost vnitřních pnutí polarizačním přístrojem.
  13. Zatížení nebo náraz tvrdým ostrým hrotem a hranou zanechají charakteristické rysy. Na okraji kontaktu plošky se vytvoří prstencovitá prasklina, která vbíhá do materiálu zpočátku kolmo, ale brzy se rozšíří do tvaru jakéhosi kužele.
  14. Lokální zatížení na hraně skla vede v důsledku nesymetrických silových podmínek a vyššího podílu smykových napětí k ulomení (vyštípnutí) části materiálu s charakteristickým vzhledem lomové plochy (tzv. lasturový lom).